S dvojčaty přichází i průser 25 záááávěr!
Já jsem těhotná?! Bude ze mě máma?! A Bill bude táta! Pořád jsem tomu nemohla uvěřit. Celá rozzářená jsem šla zpátky na pokoj. Jenže co když toho malýho nebude chtít? Co když si bude myslet, že jsme na to ještě příliš mladí? A on, jako idol tisíců holek… Srdce se mi sevřelo úzkostí. Měla jsem strach z jeho reakce. Mám mu to vůbec říct? Stejně by na to dřív nebo později přišel. Třesoucí se rukou jsem sáhla na kliku a zmáčkl ji. Jenže jen co jsem otevřela dveře, stočily se na mě čtyři páry vyděšených očí.
"Julčo!" Bill se hnal ke dveřím a pevně mě obejmul. "Kde si byla? Říkal jsem ti přece, že máš zůstat v posteli a odpočívat!" Snažil se mi Bill vynadat, ale byl až příliš rád, že mě vidí v pořádku na to, aby to vyznělo jako kárání. Usmála jsem se na něj a mlčky zvedla ruku v níž sem držela tmavě fialový dupačky. "Musela jsem jít koupit nějaký hadry na juniora."
Nastalo hrobový ticho. Všichni čtyři valili oči na dupačky, jenom Bill mi sklouznul pohledem na břicho. "To myslíš vážně?" Zeptal se mě třesoucím se hlasem. Přikývla jsem. Bill se celej rozzářil a moje pochyby tak byly ty tam. Radostí jsem mu skočila kolem krku a nehodlala se ho jen tak pustit. Najednou se i kluci vzpamatovali a vrhli se na nás. "Já sem táta!!" Řval Bill radostí. Najednou Tomovi z tváře vyprchalo nadšení. "Já sem strejda?? Ale vždyť je mi teprve 18!!" Zakňučel a my všichni jsme vyprskli smíchy.
"Jak dlouho už seš v tom?" Ptal se mě večer Bill. "Přibližně tři měsíce." "To bylo když…?" Usmála jsem se na něj a políbila ho. "Víš, přemýšlela jsem o jméně…co bys řekl tomu, kdyby se jmenoval Tom? Po strejdovi." Podívala jsem se na něj nejistě a Bill se rozesmál. "To je super nápad. Tom bude radostí bez sebe!" Zašklebil se na mě Bill a objal mě. "Dobrou noc." "Dobrou."
"Juli, mám pro tebe překvapení!" Oznámil mi Bill, sotva jsem se probudila. Nadšením se mi rozzářily oči. Rychle jsem se oblíkla a stepovala v pokoji. Čekala jsem totiž, než Bill vyleze z koupelny, což je vždycky záležitost několika týdnů.
Konečně Bill vešel do pokoje. Nedočkavostí jsem se mohla zbláznit. "Tak co to je?" Naléhala jsem, ale Bill se jen usmál. "Budu ti muset zavázat oči." Pronesl jako by nic. Jen jsem se na něj dívala s pusou dokořán, jak se ke mně přibližuje s šátkem na oči. "Počkat! Tohle nemůžeš myslet vážně! Já, já nechci mít zavázaný oči." Bránila jsem se, ale Bilda se jen ušklíbnul. "Tak nebude žádný překvápko." Jen jsem nesouhlasně rezignovala a Bill mi rychle zavázal oči, abych si to nerozmyslela. Chytnul mě za ruku a někam mě táhnul. Neměla jsem nejmenší tušení, co má v úmyslu.
Světlo mi náhle oslepilo oči, když mi Bill sundal šátek. Párkrát jsem zamrkala a po chvilce rozkoukávání jsem zjistila, že jsem v tetovacím salónu. "Bille? Co tady děláme?" Zeptala jsem se ho nejistě, ale jeho pohled mě uklidňoval. Bill vzal do ruky nějaký katalog, kleknul si na koleno a vzal mě za ruku.
"Juli, chceš si mě vzít?" A místo aby mi podal krabičku s prstýnkem, otevřel časopis na tetování kolem prstu. Jen jsem se na něj dívala a nebyla jsem schopná slova. Cítila jsem, jak se mi do očí derou slzy. "Ano, Bille. Chci." Políbila jsem ho na souhlas a ukázala jsem na jeden prsten, který byl tvořen z lístečků a uprostřed byl můj životní znak…jing a jang.
Drželi jsme se s Billem za ruce a šli ke Kaulitzům domů. Tom nám byl jako vždycky v patách. Otevřeli jsme dveře a z chodby na nás koukala překvapená Simone. Tou jednou větou co jsme řekli, jsme potvrdili naše společné přání. "Babi…budeme se brát." Simone vykulila oči ještě víc, než když nás uviděla před chvílí ve dveřích. "Babi??? Brát???" Všechno jí začalo pomalu docházet. S Billem jsme jí ukázali naše vytetovaný prstýnky. Pak jsem odkryla svoje bříško, z kterýho jsem si pro jistotu sundala piercing. "A jmenuje se Tom, babi."
AUTOR:Ajleen - www.ajleen-supablog.blog.cz